|
|
Komparace pozice rumunského a litevského premiéra v době vlády prezidentů Klause Iohannise a Daliy Grybauskaité
Karásková, Kristýna ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací pozic premiérů Rumunska a Litvy v době vlády prezidentů Klause Iohannise a Daliy Grybauskaité. Práce se zabývá jak ústavní, tak praktickou pozicí premiérů obou zemí. Obě země jsou součástí postsovětského prostoru a prošly si demokratickou tranzicí. Zároveň Rumunsko i Litva jsou země s přímo voleným prezidentem a potencionálně spadají do kategorie semiprezidentských režimů. Pozice premiéra v těchto zemích je kvůli přítomnosti přímo voleného prezidenta specifická. V práci byla využita komparativní metoda, konkrétně typ tzv. kontrastu kontextů. Tato teorie napomáhá porozumět určitému fenoménu skrze jeho kontext. Cílem práce je tedy poukázat a porozumět podobnostem a rozdílům v postavení premiéra, v praxi a v ústavě, těchto potenciálně semiprezidentských zemí. Práce také upozorňuje na jiné institucionální prvky, které využívají premiéři k vyvažování prezidentské role. Pozornost je věnována i fenoménu kohabitace a postavení premiéra v kohabitaci s nestranickým prezidentem.
|
|
|
Konkurenceschopnost zemí střední a východní Evropy
Ustiuzhantseva, Polina
Tato bakalářská práce se věnuje konkurenceschopnosti zemí střední a východní Evropy. V teoretické části je popsán koncept konkurenceschopnosti a způsoby měření makroekonomické konkurenceschopnosti. V metodické části jsou stanoveny indikátory, na jejichž základě je následně v praktické části provedena komparace konkurenceschopnosti zemí střední a východní Evropy. Praktická část práce se také zabývá porovnáním výsledků měření zvolených indikátorů. Podle zvolených indikátorů jsou identifikovány slabé a silné stránky zemí střední a východní Evropy. V poslední řadě jsou formulována doporučení pro zvýšení konkurenceschopnosti vybraných států. V diskuzní části jsou porovnány dosažené výsledky s výsledky jiných autorů a diskutováno o možných nedostatcích zvolených indikátorů.
|
|
|
Vplyv zavedenia eura na príjazdový cestovný ruch v Litve
Halašová, Renáta
Halašová, R. Vliv zavedení eura na příjezdový cestovní ruch v Litevské republice. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2022. Cílem práce bylo zjistit, zda mělo zavedení eura vliv na příjezdový cestovní ruch v Litvě. V první části práce byla představena charakteristika příjezdového cestovního ruchu a faktory, které cestovní ruch ovlivňují. Rovněž byly vysvětleny výhody a nevýhody zavedení eura a dopady eura na cestovní ruch. Následně byl představen cestovní ruch Litvy a vývoj ekonomiky po vstupu Litvy do eurozóny. Cíle práce bylo dosaženo na základě srovnání vybraných ukazatelů cestovního ruchu v Litvě a v kontrolní skupině, benchmark. Kontrolní skupina, benchmark, byla vytvořena aritmetickým průměrem vybraných zemí. Po vyhodnocení kritérií pro vytvoření benchmarku, byly pro benchmark vybrány země Česko, Polsko a Maďarsko. Ukazatele, které byly porovnávány mezi Litvou a benchmarkem jsou počet příjezdů z eurozóny, podíl cestovního ruchu na HDP, zaměstnanost v cestovním ruchu a ubytovací kapacity. Na základě výsledků analýzy můžeme tvrdit, že euro mělo pozitivní vliv na příjezdový cestovní ruch Litvy.
|
|
|
Plnění závazků v NATO: free-riding "nových členů"
Slánský, Jan ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá příčinami fenoménu free-ridingu a přístupem k plnění závazků vůči NATO a burden-sharingu obecně u "nových" členů NATO. Pro výzkum bylo zvoleno období 2015-2019 a metoda kvalitativní komparativní analýzy (QCA) v kombinaci se třemi případovými studiemi. QCA se zaměřila na čtyři nezávislé proměnné - ekonomickou situaci, vnímanou míru hrozby, strategickou kulturu (atlantismus/evropeismus) a ideologickou orientaci vlády (levice/pravice). Vnímaná míra hrozby se ukázala být nezbytnou a potenciálně i dostatečnou proměnnou. Mezi zkoumanými případy však nebyl takový, který by dostatečnost empiricky potvrdil. Nejjednodušší kombinací proměnných, která vedla k plnění závazků a byla podepřena existujícím případem, byla kombinace intenzivně vnímané míry hrozby a strategické kultury charakteristické atlantismem. Neboť již existující výzkumy na téma freeridingu naznačují, že se jedná o multikauzální fenomén, autor se kloní k názoru, že tato zmíněná kombinace proměnných je nejjednodušší dostatečnou. Ekonomická situace se ukázala bez významnějšího vlivu. Výsledky QCA rovněž označují ideologickou orientaci vlády jako bez významného vlivu. Případové studie však naznačují, že charakteristiky vlády jako je autoritářství, populismus a regionální ambice mohou zapříčinit nárůst v plnění závazků i...
|
|
|
Evropská diplomacie a pokusy o urovnání polsko-litevského konfliktu
Kosina, Robert ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Práce se věnuje tématu pokusů evropské diplomacie o urovnání polsko-litevského konfliktu. Za pomocí odborné literatury popisuje reálie prvních let po první světové válce v obnově nezávislosti obou států a následnou vilenskou otázkou. S využitím popsání kontextu postojů obou stran a situace v regionu analyzuje možné příčiny odpovídající na výzkumnou otázku ohledně proč pokusy o urovnání byly neúspěšné. V práci je obsažen konečný stav, ve kterém konflikt skončil a jaký měl vliv na budoucnost polsko-litevských vztahů.
|
|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Disent v pobaltských republikách
Fořt, Tadeáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Fořt Tadeáš Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o disidentských organizací na území Litvy, Lotyšska a Estonska. Všechny tyto skupiny byly ovlivněny mezinárodním vývojem, a to především povstáním v Maďarsku v roce 1956, okupací Československa v roce 1968 a podepsáním Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Ačkoliv nějakou formu reakce na mezinárodní události vykázal disent ve všech pobaltských státech, forma i motivace vyjádření nesouhlasu s režimem byly odlišné. Jádro rozdílů leží především v jiném národnostním a náboženském složení jednotlivých států, stejně jako v jejich odlišném historickém vývoji. Zatímco Litevci neměli s imigrací ostatních národů ze Sovětského svazu problém, Lotyši a Estonci se stávali ve svých zemích téměř menšinami, což oblast akcí jejich disentu zúžilo. Katolická církev na Litvě byla a je silnou organizací, která se stala podhoubím disentu a např. i tvorby samizdatu v podobě Kroniky katolické církve v Litvě, nejznámějšího a nejdéle působícího podzemního média v regionu. Na rozdíl od Litvy církev v Lotyšsku a Estonsku tak silné zázemí a podporu v populaci neměla, její role v rámci disentu byla proto spíše marginální. Kromě národnostních a náboženských rozdílů se práce zabývá i odlišnostmi v dalších sociálních a demografických aspektech...
|
|
|
Koncepce autoritářského režimu Juana Linze a její aplikace na vládu Antanase Smetony
Soušková, Tereza ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Ante, Kristine (oponent)
Tato bakalářská práce bude analyzovat politický vývoj meziválečné Litvy, jejíž nezávislost byla vyhlášena v roce 1918 a skončila v roce 1940 okupací Sovětským svazem. Hlavní důraz bude kladen na období autoritářského režimu Antanase Smetony, který se stal litevským prezidentem po vojenském převratu v roce 1926. V analytické části budu vycházet z konceptu autoritářského režimu politologa Juana Linze, jejž představil ve své knize "Totalitarian and Authoritarian Regimes". Pojednám o základních tezích konceptu a následně provedu analýzu empirických dat ve vztahu k Smetonovu režimu a komparaci. Cílem bude zjistit, nakolik režim Antanase Smetony odpovídá Linzově definici autoritářského režimu.
|
|
|
Dopad hospodářské krize na litevskou politiku a prezidentské volby v roce 2009
Myslbek, Mikuláš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
MYSLBEK, Mikuláš ABSTRAKT Tato práce se věnuje hospodářské krizi a volbě prezidenta na Litvě v roce 2009. Hlavním cílem práce je zjistit, zda byla Dalia Grybauskaitė zvolena prezidentkou právě díky probíhající hospodářské krizi. Autor v práci také zjišťuje, jestli byla krizí nějakým způsobem ovlivněna i litevská politika. Text se zabývá historickým kontextem, litevským politickým systémem, výkonností litevské ekonomiky a samotnými volbami a ekonomickou krizí, které vzájemně analyzuje.
|
host ::
RSS.